DEN 7 - Ze Santa Barbary rovnou do LA!
- Evička!
- Feb 14, 2018
- 4 min read
Snídáme na pláži v Santa Barbara. Terčina pánvička nás zachraňuje od všeho ranního, odpoledního i večerního hladu. A tak si vaříme na pláži vesele vajíčka. Snídame je z plastových kempovacích talířků. S dokonalým výhledem. Východ sluníčka, moře, lidi běhající podél pobřeží, kteří by si dali naše vajíčka taky. I pejsci by si dali vajíčka. I moře by si dalo vajíčka - protože nám málem krásně vlna odnesla všechno jídlo včetně karimatky, jediného suchého místa, na které jsme si mohli sednout. Kolemjdoucí a kolemběžící zdravili, usmívali se, sluníčko svítilo, říkám vám, tohle bylo jedno z nejkrásnějších rán tohoto výletu. Snad i jedna z nejkrásnějších snídaní v mém životě. Skoro! :)
Dnes nás čeká krátká cesta. Autem zhruba jen 2 hodinky. Hory a zatáčky. Takže opět řídí kdo? Já. To je náhodička! V Malibu se zastavujem jen z jednoho důvodu. Zaujmou nás všude vlající americké vlajky, mezi nimi pár jiných. Dozvídáme se, že každá vlajka je za jednu oběť 11. září 2001. A stejně tento památník berou turisti určitě jako “jé, pojďme se vyfotit s těma vlajkama”. Taky jsme se vesele fotili, dokud jsme nezjistili o co jde a že to asi není uplně vhodné. Malibu je divné městečko. Tak jsme natankovali a jeli dál. Protože i když tu bydlí nebo bydlelo miliarda celebrit, jejich domky, chrámy a zámky nás příliš nezajímaly. Stejně to bylo určitě obehnáno zdí. Stejně jak v LA. Ale domečky u pláže byly roztomilé.
Tak jsme dorazili na první předem promyšlenou zastávku u LA. Santa Monica beach. Platíme parkovné a rychle hledáme plavky. Sušíme karimatku z ranní snídaně. Na pláži bylo několik beachvoleyballových hřišť, u parkoviště příjemná restauračka, venkovní sprchy. To vypadá skvěle. Můžeme se potom vedle těch divnolidí obývající venkovní sprchy umýt pořádně i s hlavou. Juchů! Nejdřív ale projdeme pro dlouhém mole až k moři, písek na pláži je uplně bílý a strašně pálí. Tak se odvážím jít do moře. Do vln. Asi 3x si zachraňuju plavky. Jirka nechápe naši neznalost skákání do vln. A protože si hlídáme radši kvůli bezdomovcům věci, první skáču já s Jirkou, pak skáče Terka s Jirkou. Jak vidíte, chlapa necháte rádi vyblbnout a vyhrát si. Vždyť musí cestovat měsíc s dvěma ženskýma! Ok a pak ta sprcha. Šampón, voňavoučký sprcháč. I kondicionér! A vůbec mi to nebylo blbé si tu sprchu užít plných pár dlouhých minut zatímco vedle mě si umýval trenky bezdomovec.
Přesouváme se na zabookované parkoviště v LA. Hledáme to tedy spíš i podle vzhledu na google mapách, ať trefíme to správné parkovišťátko. LA je hnus. Aspoň ten začátek města mi přišel divný. Dokud jsem nezjistila, že to už jsme asi jen 2 uličky od centra. Od chodníku slávy. Od všeho velkého slavného dění v ulicích LA. Trapas. Fakt hnus. Jakýsi starý špinavý domky, uličky vypadající jak na velmi okrajové části města měly reprezentovat downtown slavného města. No nic. Na wifině hledáme mapu Walk of Fame, protože je tu tak tisíc chodníků a o to víc tisíc hvězdiček se jmény slavných herců, režisérů, zpěváků a všech ostatních. Slyšíme češtinu. Nereagujeme! Lidi tady podnikají na ulicích. Jsou převlečení za Micky Mouse, prodávají obrazy, které tvoří sprejem, lidi jsou jakože sochy. Lidi dělají na počkání hvězdu na chodníku slávy s vašim vlastním jménem. Blbosti poutající turisty. Business všude. Lidi všude. Tlačenka. Turisti. Auta, autobusy s turisty, zájezdy, sem tam vykoukne značka Mekáče či jiného fast foodu. A sem tam v průzoru uličky vidíte hodně z dálky sign “Hollywood”. Všude jsou palmy a lidi, všude je vedro. Chodník slávy jsme viděli, suvenýry máme, můžeme jet dál. Griffith Observatory, parkování za $4/hoďku, snažíme se zaparkovat co nejblíž observatoře, ať máme co nejvíc času na procházku. Na observatoř si můžete vyjít na střechu a porozhlédnout se na obrovské LA. Nicméně je to stejně tak obrovské město, že nedohlídnete skoro nikam. Ještě v tom vyprahlém dnu, kdy skoro vidíte, jak se vzduch pohybuje. Vše v oparu. Terka s Jirkou už si to šplhají na vyhlídku nahoru k “Hollywood” sign. Příště ostatním doporučuju zrovna jít nahoru, ať můžete dojít co nejdál a vyfotit se jako pravá hollywoodská hvězda s cedulí, která bude aspoň blíž než strašně moc v dálce, jako jsme ji viděli my. Ale fotku na památku máme i tak. K našemu štěstí jsme zaparkovali ve stínu, takže led do ledničky nemusíme kupovat hned, ale až na výjezdu z LA, třeba k večeru. Zatím necháme jídlo plavat v té ještě studené vodě, která se vytvořila z ledu. Odjíždíme z LA. Tohle stačilo. Viděli jsme vše, co bylo potřeba a víc nepotřebujem. Den v LA opravdu stačí, pokud nejste fandové všech celebrit a chcete si zaplatit autobusovou tour, kde vás povozí v uličkách LA, kde bydlí Bruno Mars, Orlando Bloom či kdo tam ještě bydlí.
Jíme celer s hummusem, prohlížíme si domečky, palmy, zažíváme dopravní kolaps v největší špičce, naštěstí jen nachvilku, protože hned potom se dostáváme na dálnici opět do carpool pruhu a tím předjíždíme obrovské kolony všech aut. Bookujeme po cestě Caesar hotel v Las Vegas. Jen něco málo přes $200 za pokoj se vším všudy. Pryč z LA, už chceme VEGAS!
Mezi LA a Vegas chceme ještě navštívit Joshua Tree National Park. Proto vyhledáváme Walmart co nejblíže k parku. Ani netušíme, že asi 15-20 minut od parku se krásně vyspíme. Sice tento Walmart byl fakt divný, plný divných lidí, ale což. Už jen 2 noci a budem v hotelu. To bude náš klíčový a záchytný bod v celém našem cestování.
Noc u Walmartu byla jedna z nejklidnějších, kterou jsme zažili. Parkovali jsme zboku obchoďáku, kde parkovali snad jen zaměstnanci a kamioňáci, kteří se chystali ke spánku stejně jako my. Klídeček, pohodička. Kdyby nebylo takové vedro, nemůžeme si absolutně na nic stěžovat!
Comments