HAWAII - MAUI Island - day 1
- Evička!
- Feb 23, 2017
- 3 min read
Ve Walmartu kupujeme každá žabky za dolar a vydáváme se vstříc dobrodružství.
První co nás čeká je návštěva rental car společnosti. Půjčené auto za $35 na den máme od Slováka, ke kterému jsem došla asi přes dalších 5 cizích lidí na facebooku doporučením. Auto bylo sem tam trošku rozklepané, ale zvládalo každou cestu, každý večer, všechny naše nároky a požadavky splnilo. Po zaplacení auta cashem jsme tedy konečně vyjely. Cestičkami okolo pobřeží. Motorkáři, se kterýma jsme se míjely na té jednoproudově široké cestičce, nás naučili hawaii-pozdrav. Zalíbil se nám, tak tak máváme na další kolemjedoucí. Na další ale nemáváme, ti nás naštvali. Důchodci na výletě a nebyli schopní se s náma vyhnout v serpentince. Dolů sráz jako prase a my neměly kam uhnout. A důchodci tvrdili, že taky ne. A tak Zuzka vylízá z auta a radí mi jak nejblíž jet k příkopu, ale nezahučet do něj. Nakonec jsme sklopili zrcátka a minuli se centimetrama. A můžeme jet dále. Hudba hraje jen občas, když nad námi zrovna nejsou skály, které brání radiovlnám. První den cesty je hodně americký. Ono jako jsme v USA, nicméně ty viewpointy, kde zastavíš na odpočívadle a mrkneš na výhled, možná dokonce i vystoupíš z auta a uděláš dvě fotky, jsou tu na každém rohu. Ale první den nám to až tak nevadí. Všude přes cestu přebíhají nějaký zvířata podobný veverkám kříženým s fretkou. Vůbec nevím, jak se tyto zvířátka jmenují, ale jí vše z odpaďáků a bála jsem se celou Hawaii, že nějakou tuto veverku přejedu. Byly všude. Skoro jako kohouti s slepicema a kuřátkama, které jsou tu jak holubi v jakémkoliv evropském městě. Kuřátka mi uzobávala každý drobek, který jsem kdy poslala k zemi. Na cliffech, útesech u moře, jsme chtěly najít srdíčko ze skal, které bylo vyfocené všude na googlu, ale nenašly jsme ho. Ale krása to byla tak i tak. Málem jsem v tom větru ztratila svou nově koupenou kšiltovku. Cestou jsme viděly: kohouty, slepice, houpaly se na lijánech, viděly škaredou pláž, několik stánků s “shave ice” (místní ledová tříšť), ale to ještě není konečná.
Město Lahaina. Předvečer, dlouhé šaty, obchůdky plné suvenýrů, velryby, které plácaly ocasama v moři mezi lodičkama, západ slunce, focení na lavičce před Bubba Gump Shrimp, kde Forest nechal boty a kufřík (mimochodem tyhle fotky byly naprosto boží, ale jsou v Zuzčiném IPhonu, který náš výlet nepřežil). Západ sluníčka je kýčovitý, s palmama okolo - hned zvládáme několik fotek, zatímco na kole projíždí bosý pán, napolo svlečený, stejně tak i papoušek. S peřím jen do půlky těla. Dva kolemjdoucí backpackeři, přebíhání přes silnici opět kvůli fotkám, žlutá čára, budova bývalé místní nemocnice, domečky, palmy, sladká vůně zmrzlin, kokosu, příjemně nasvícená přeplněná restaurace smějícími se lidmi, vystoupení dětí, které tančily hawaiiské tance, no pravá idylka dovolené. Mezitím při obchůzce města jsme stihly zarezervovat pětihodinovou plavbu lodí na zítřejší dopoledne k dalšímu ostrovu - Dolphin watching se šnorchlováním, snídaní i obědem. Bude to super. A navíc se najíme vcelku normálního jídla. Dochází nám baterka ve foťáku. Nikde elektřina, nevíme opět, kde dnes budeme spát, tzn. zásuvku najít prostě musíme. A tak přímo v ulici u ATM jsem zapojila i svoji nabíječku na foťák. Sedla na lavičku, čekala, než baterka vcucne trochu energie, přidaly jsme provokativní fotku na facebook a vymýšlely plány na další den. Už máme hlad. Proto hned po příchodu do auta rozděláváme špenátové placky a plníme si cheap-tortilly rajčetem, kukuřicí a tuňákem. Mňam!
Přesunujeme se opět k obchoďákům. Místní Safeway sice nemá wifi, ale má dokonalé parkoviště, záchody a otevřeno 24 hours. Což je výhra. Takže další noc na parkovišti u marketu.
Comments