HAWAII - KAUAI Island - day 6
- Evička!
- Mar 6, 2017
- 2 min read
Poslední den na Kauai.
Den šestý.
Ráno se probouzíme do trochu nervózní nálady. Dnes sice nikam nepospícháme, ale víme, že si musíme užít ten náš poslední den tady, zároveň nás čeká jedno velké trápení dnešních chtivých cestovatelů. Víza na Zéland.
Snídáme, vymýšlíme taktiky a v 11am místního času to vše začíná. Boj o víza! Asi dvouhodinový boj jsme bohužel prohrály. Několikrát jsme se dostaly dál než k vyplňování údajů, ale bohužel se nezadařilo. Zuzka nemá hlad na oběd, tak jím sama, ale časem si dává taky. Jsem smutná i za ni, ale na druhou stranu. Teď jsme na Hawaii, kdo se má líp? Teď jsme rok v Kanadě, kdo se má líp? Sice je to častokrát boj o přežití, ale to k tomu vše patří. A těch zážitků co máme, a těch zážitků, které budeme moci vykládat komukoliv. A těch zkušeností! Škola života!
Vše co se má stát, to se stane, vše co se nemá stát, to se nestane. Těmato větami se řídím vždy, tyto věty mě uklidní při každém rozčílení, které se mi občas vžene do hlavy.
Takže žádné starosti v hlavě co bude, co nebude, co když ne a co když jo. Jdeme si ty hlavy pročistit na kola. Na stylová kola. Tady na Hawaii sakra!
Zuzka má růžové dámské, já mentolové, asi pánské. Jsou to dokonalá kola poznamenaná rezí z místních častých tropických lijáků, brzdí se stejně jak na mém snad prvním kole v mém životě, zpětným chodem šlapátek. Trošku si na to nemůžu zvyknout, protože vždy, když se na kole kochám, šlapu šlapkama dozadu. Což na tomto kole není uplně tak pokocháníčko, když chcete začít šlapat dozadu. Mezi feťákama na začátku cyklostezky se prosmýkneme a začíná to krásné stylové odpoledne! Mezitím, co Zuzce vlají neustále šaty tak, že všichni vědí, jaké má dnes kalhotky, já se snažím nastavit svoji zrcadlovku na pořádné natáčení ze selfie pózy. Ono na jedoucím kole to není uplně jednoduché, foťák je obrovsky těžký a cyklostezka úzká, protijedoucích kol a protijdoucích chodců taky dost. Ale zvládly jsme to - viz video! :)
Očista to byla nádherná, projely jsme se stezkou na pobřeží - nad plážemi, okolo palem, okolo keříků, mezi slepicema, na žhavém sluníčku i ve stínu tropických keříků tvořících tunel. Po cestě jsme se stavily v doporučeném zdravém podniku dělajícím skvělá čerstvá smoothie, pofotily jsme se u boží mentolové stěny, vyblbly se, zakopla jsem o foťák a jako třešničkou na dortu byl obrovský tuleň ležící na odlehlé pláží. Vyhříval se na sluníčku. Byl to náš poslední tuleň, kterého jsme tady viděly.
No a při pozorování plavčíků v červených plavkách jsem málem přejela psa. Bylo to fakt o fous! Tyhle kola nebrzdí uplně pohotově, jsou to fakt kola vyhlídková a jen tak na stylové poježděníčko.
Pes to přežil, my to přežily, při pozdním odpoledni jsme si musely sbalit všechny věci, dát do pořádku auto, natankovat plnou nádrž, vrátit ve Walmartu Zuzčin polštářek, protože “byl moc měkký”, za tyto vrácené peníze zpět nakoupit nějaké suvenýrky, no prostě nachystat se na odlet, protože hned ráno odjíždíme na letiště. Trochu nám to trvalo, ale nakonec jsme opravdu sbalené a padáme do naší týden staré postele.
Comments