NORWAY 26.-29.12.2015

Evička!
Jan 5, 2017
3 min read

HESLO NA ÚVOD: Cestování v sestavě dvou holek má obrovské výhody. Utratily jsme jen za 2 nezbytně nutné autobusy, chleba, mléko a do zpátečního letadla balíček Haribo kokinek. 2000,- korun českých jsem i s letenkami neutratila. Holkám se toto povede, chlapům už asi moc ne. No kdo chce, čtěte malý úryvek:

Psal se druhý sváteční den a my vstáváme ve 3 hodiny ráno, abychom stihly v Přerově vlak do Ostravy. V 6 ráno jsme totiž měly odvoz do Krakowa. Nutno podotknout, že doprava Ostrava-Krakov-Ostrava byla levná, ale i přesto nejdražší záležitostí našeho výletu do Norska. Máme pouze batůžky, proto se obáváme, že nám zůstanou po letištní kontrole téměř prázdné, protože obsahovaly minimálně ze 2/3 jídlo. Vše prošlo, proto jsme byly čtyři dny na zdravé vánoční stravě. Domácí pařížák, cukroví, štangla salámu a tak.

Stojíme na letišti Rygge a přemýšlíme jak se dostat do 70 km vzdáleného Osla. Nikdy jsme nestopovaly, tak to vyzkoušíme! Respektive vlezem prvnímu oslovenému člověku do auta. Tak se i stalo. Zavezl nás jen do vesničky Moss vzdálené asi 10 km, zde jsme stouply k silnici s cedulkou Oslo - napsáno rtěnkou. Fixku nemáme. Zastavilo 4. auto, juchů! Stopování nás fakt baví! Štěstí začátečníka? Z Osla do Hønefossu jedeme autobusem. Odtud nejede už žádný autobus do vytoužené cílové stanice, proto máme plán. Zeptat se v restauraci - a tím si ohřát zmrzlá těla. Náš nyní už současný přítel na facebooku nám nabídne kafe, jídlo, dobrůtky. No obrovská pizza, k tomu salát s dresingem, potom nějaký alko-zmrzlinový koktejlík. Místo peněz ... nechtěl nic, a tak jsme se odvděčily vyhrkaným rozdroleným cukrovím. A za těch 5 domácích kousků nás zavezl do cca 60 km vzdálené vesničky.

Jsme v cíli - Noresund. Chatička úžasná, teplé bydleníčko. Téměř rychle jsme ulehly a vstávaly i pozdě. Okolo 11. hodiny. Sluníčko vycházelo po 10. hodině ranní a zacházelo okolo 15. hodiny. No stejně sněžilo a bylo šedo. Sníh u sjezdovek se nám líbil - i zevnitř z hotelu, ve kterém jsme si velmi rychle oblíbily wellness :)

Následující den téměř stejná kapitola - procházka v zasněžených kopcích, studený vítr a zmrzliny jménem Eva a Michaela. Ale vyřádily jsme se jako zamlada! My fakt netušily, že se pohnem z Osla, takže půjčené oteplováky, šály a rukavice byly tím nejlepším darem, kterým nás mohl v tu chvíli kdo obdarovat. A to jsme to zprvu odmítaly, že to zvládnem.

Z lyžařského střediska jsme stoply šikovného staršího pána sportovce s krásným autem - hned první kolemjedoucí! Dal nám rady, na kterých místech stopovat do Osla, tak jsme si sbalily saky paky, trošku pouklízely bydleníčko a stouply k silnici. Né s kabelkou. S cedulkou. Dlouho nám nikdo nezastavoval! Myslím si že takových 10 minut! Pár nadávek padlo, ale potom dálková světla MiniCooperu nás zachránila! Sednu si dozadu, objímám Elizabethtin obraz z Ikei, ale sedím v teple. Zjistíme všechny tradice norských Vánoc (jejich nejoblíbenější a nejlepší pohádka je česká - hádejte která!),povykládáme o všem možném. Jely jsme i městečkem, ve kterém byla viděna týden před námi polární záře. Ach. Po jízdě dlouhé hodinu a půl dáváme naší nejlepší ukecané řidičce "Merci" čokoládky, které nám zůstaly v batůžku. Zavezla nás k Vigeland parku, který si prohlížíme ve tmě, ale s nadšením. S nadšením pro vše nové a neokoukané. No 40 minut pěší procházkou městem jsme se dostaly na adresu našeho druhého bydlení - bože díky za něj! V zimním období oceníte každičký kousek tepla. Brzo vstáváme. Musíme stihnout vyjít na střechu opery a následně stihnout autobus. Přece jen ze středu města se nedá dostopovat na letiště, zmeškat letadlo by nebylo uplně ideální. Jsme tedy už na střeše opery, dolů ji sjíždím na igelitce "duty free". Oblečení jsem samozřejmě nepodcenila, proto mám sníh na zádech a jsem promrzlá v těch legínech až... no a protože nestíháme autobus, trošku popoběhnem, sednem do autobusu - druhá nejdražší záležitost výletíku. Třetí nejdražší záležitostí bylo mléko. Výborné mléko! Takové u nás nemáme. Byl to opravdu zmrzlý výlet, proto mám (i přesto, že se za fotografku vydávám) velmi málo fotek. Ono totiž zmrzlé ruce, vítr, sníh a foťák zavřený v batohu jsou si v tu chvíli natolik vzdálené, že necháte ruce v rukavicích a foťák v batůžkovém "teple".

HESLO NA ZÁVĚR: V Norsku rostou nádherní chlapi. Takoví ti "moji" s modrýma očima. Fakt.