DEN 13-18

DEN 13

Probouzím se v „mém“ obyváku, kde teď budu měsíc bydlet. Snídám jen něco málo a už vyrážím směr Chinook. Oblíbené místo, i když teď už je to od mého bydlení dost dál. 15 minut pěšky k Ctrainu a cca 40 minut cesty vlakem. Mám tu sraz se Zuzkou, která doletěla předevčerem v noci. Cestou do Chinooku mě zase kontrolovali revizoři. Lístek jsem měla. Nechápu, proč já chytám vždy spoje s revizorama. Nikdo mi tu nikdy neříkal, že by tu jezdili často a tohle byla sakra už má třetí kontrola. Zuzka má všechno potřebné úřadování před sebou, a protože mám day-off a nic moc nevím co bych dělala, tak jsem co nejvíc věcí oběhala s ní. Navoněly jsme se v Sephoře, protože tu mám extra malé porce krémů na pleť a tělo, a protože je tu strašně suchý vzduch, mám ruce jak drátěnky. Takže zatímco si Zuzka vyřizovala mobilní tarif, já zašla do kosmetiky Lush otestovat nějaké ty drahé krásně vonící přírodní krémy. Pro dnešek můj kosmetický maraton opět splněn. Jen se bojím, že si mě už začínají ti prodavači a prodavačky pamatovat. Zařídily jsme si společně i členství v knihovně. Knihovna v Calgary má několik poboček a taky spoustu různých akcí zadarmo. Věřím, že najdu nějakou dobrou akci a sem tam se tam budu chtít i podívat. Ve Value Village jsem si koupila super huňatou plyšáčkovou deku, která mě ode dneška bude provázet ve všech mých kanadských domovech, ať už v baráku nebo v autě. Taky jsem se dozvěděla, že lístek na c-train se tu dá sehnat za poloviční cenu, když jsi low vydělávající člověk na part-time a celkově v nějaké peněžní tísni. Jen netuším, jak se to tu dokazuje, protože neexistuje žádná zaměstnanecká smlouva, závazky s mobilním operátorem je tu taky jen z měsíce na měsíc. Tak mi tu přijde, že člověk tu nemá žádnou jistotu. Snad jsem Zuzku moc nezaskočila první den, rozkecala jsem se docela dost a pořád jsme si skákaly do řeči. Procházíme se za Downtownem kolem Bow River protékající Calgary, předjíždí nás několik cyklistů, předbíhá několik běžců. Po docela dlouhém celodenním chození už se naše cesty rozdělují a potkáme se zase zítra. S vybitou baterkou jsem jela domů do nového bydlení. Cestou jsem si nakoupila balík mrkví a cottage sýr. Docela dlouhé rozohování, co koupit, aby mě to nevyšlo uplěn draho. Tak k večeři bude cottage sýr, mrkev, rajčata a ten super bílý měkký tousťák. Potkala na chodníku mrtvou veverku, chvilku jsem přemýšlela, jestli to není taky její halloweenský kostým, ale nebyl. Podle halloweenských výzdob se blížím k mému domečku. No trochu se trochu bojím, že po tmě přece jen nenajdu, kde vlastně bydlím. Ale našla jsem! Odemykám, vybaluju se, začínám si skládat věci z kufru do poličky, která tu byla volná, ať to tady měsíc nepřevaluju z jedné strany kufru na druhou. Dávám si večeři, se spolubydlícíma si vykládáme do večera a vymýšlím různé výlety pro mé české návštěvníky v létě. Koukám na 3D mapu letu nad Rocky Mountains a věřím, že se určitě jednou proletím. Taky zkouknu na internetu nějaké MacBooky, protože jeden budu co nejdříve potřebovat.

V lednici pro dnešní den mám: cottage sýr, bílý jogurt, zbytek cherry rajčat, 5librový balík mrkví (prý něco přes 2 kila), z domu mám koření, zbytek ovesných vloček a mimo lednici půl balení toustových chlebů a pytel ovesných vloček.

Dáváme si dobrou noc a s čajem ulehám k filmu. K českému. Film skončil a já spokojeně usla bez buzení až do rána.

DEN 14

Opět Day OFF!

Ráno si dělám ovesnou kaši se skořicí, banánem, mangem a bílým jogurtem. A zelený čaj. K snídani si pouštím The Big Bang Theory. Pro dobrý start do chill-day. Vzhledem k tomu, že jsou dnes u nás „dušičky“, imaginárně zapaluji na dálku svíčky. Na internetu hledám další part-time práci – co kdyby náhodou… Chtěla jsem jít původně udělat registračku do SpaLady, což je posilovna pro ženy, denně nabízí různé lekce a dá se říct, že je to jedno z nejlevnějších fit-center tady. Bohužel si během rána uvědomuju, že nemám ještě ani jednu výplatu, takže fitko bohužel počká. Danča mi dala instrukce, že v každém kostele se dělají lekce konverzace angličtiny. Né že bych nutně potřebovala chodit do kostela, ale na učení a rozmluvení zadarmo v anglickém jazyce mi to přijde jako velmi dobře investovaný čas. Kostelů je mnoho, teď už jen najít, kdy kde ty lekce probíhají. Zkouším najít i nějaké informace ohledně knihovny, kde jsem registrovaná a nechci tu kartičku nosit jen tak celý rok v peněžence. Ven se chystám až odpoledne. Konečně vypadám jako člověk, protože jsem si u spolubydlící Míši zajistila půjčování fénu a dokonce i žehličky na vlasy. Moje záchrana. Původně jsem to chtěla kupovat, ale když mám zatím tuto možnost… Odpoledne výlet do downtownu. U podchodu fotím na instagram počítadlo, které počítá kolik projede denně kol pod podjezdem v jedné části ulice. Tolik lidí na kole, že to ani není možné! Dnes je trošku času vaše vzdělávání. To znamená, napíšu vám něco o zdejším chladném klimatu a jeho řešení vůči lidem. Mezi mrakodrapama jsou tunely/nadchody, aby člověk z jednoho office nemusel na poštu přes venek a oblíkat se, takto si pohodlně dojde kam potřebuje přes všechny tyhle vytopené nadchody nad cestou. A pokud je vám zima, taky tyto tunely můžete využít. A zastávky. Všude kryté budky ze 4 světových stran jsou samozřejmostí. Dále vás čekají buď vyhřívané sedátka nebo lidi prostě čekají v zastávkových vyhřívaných budovách. Co je ale největší pecka? Projekt na Centre street station. Rychle jsem nedokázala přesně najít, co je to za projekt, nicméně u zastávky jsou nějaká odvětrávání z klimatizací nebo něco, tzn. zespoda mřížky vypouští teplý vzduch. Možná si říkáte - nic nového. Ale na tyto mřížky bylo sestaveno takové art umění. Siluety lidí - z jedné strany žluté a červené, z druhé strany modré a zelené. Stejně tak různobarevnost jako zdejší lidi - každý jiný. Možná jsem si v tom našla uplně něco svého a ani to nebyl záměr autora, ale proto asi ani nemám potřebu o projektu pátrat, protože jsem si udělal svou vizi o tomto umění a zároveň užitečné věci pro lidi mrznoucí na zastávce. To je vše, co jsem chtěla říct o studeném počasí a věčném čekání na zastávkách či chození po ulicích. Večer jdeme se Zuzkou na každoměsíční prvostředový sraz čechů a slováků v Calgary. Tak třeba tam pokecáme. Pokecali jsme a někdo, kdo nevím jak se jmenuje, mě odvezl až domů, přímo před barák.

DEN 15

Vstávám poprvé do práce z nového bydlení. Nevím, v kolik přesně vstávat, proto si dávám budík o něco dřív. Nádherné červánky mi hned zlepší náladu poránu. Snídám až v práci. Jakmile jsme z práce s Nayen vyšly – už si pamatuju, jak se jmenuje ta korejka, se kterou pracuju!!! Vyjdeme ven a venku byla nějaká akce. Rozdával se popcorn zdarma, cukrová vata zdarma. I jakýsi lízátka a jiné blbosti. Vystály jsme si s Nayen řadu na cukrovou vatu a pokračovaly směr 17th Ave, kde Zuzka roznášela životopisy. Po cestě jsme pokecaly.

DEN 16

Movember! I tramvaje mají knírky! Se Zuzkou jsme v knihovně po práci vytiskly zadarmo naše životopisy – každý člen má každý měsíc 50 stran tisku zdarma. Roznášely jsme životopisy po hotelech Downtownu. Kdyby náhodou bylo někde místo na housekeeping. Zkoušet to musíme pořád. Dnes večer jdu na oslavu narozenin. Třicetiny spolubydlícího, se kterým dřív bydlel brácha. A teď jsem tu já. V bráchovým domě, ve kterém jsem byla před dvěma lety na návštěvě. Kupujeme se Zuzkou napůl víno a jen tak zlehka si dáváme skleničku, já zítra ráno vstávám do práce.

DEN 17

Ráno dojdu na c-train a dozvídám se, že jeden jen 3 zastávky a hned nazačátku Downtownu je výluka. Počká mě shuttle bus – prostě náhradní doprava. Obávám se, že dojdu pozdě, vzhledem k tomu, že autobus stojí na každé červené. Nicméně mi to vyšlo uplně akorát. Snídám toust polívaný javorovým sirupem, k tomu ovoce a maximálně si to užívám. Moc fit nejsem, spala jsem míň než obvykle. Než jsem odjela do Kanady, našla jsem si na fb krásného sympaťáka, který tu bývá už dýl. Na párty mě zaujal chlap. A pak jsem zjistila, že je to pořád ten samý! Potěšilo mě, že nejen z fotek to byl sympaťák! Zlepšil mi náladu pro dnešní den. Po práci jsem jela hned domů a cvičila P90X.

DEN 18

Konečně v práci bylo trochu živo. Opět byla ta náhradní doprava a já si vzala konečně knížku na cestu. Ale zapomněla jsem, že musím sledovat cestu, abych nedojela tam, kam nechci. Takže jsem nečetla. Po práci je zařízená prohlídka nového bydlení. Přišla jsem, ale nějak se mi nechtělo. V práci jsem se obrovsky přejedla a spolubydlící šli po prohlídce na sushi. To bych do sebe nenarvala ani dva kousky. Místo toho jsem cvičila. P90X, tentokrát ab rapper – břicho. Hledám nový Macbook, nové auto, další práci, akce, co bych mohla dělat, protože mám zítra (v pondělí) i pozítří (v úterý) volno. Nikdo samozřejmě do hor nejede, protože všichni pracují. Našla jsem si, že zajdu ráno na jógu. Pak do města, poptat se po nějaké part-time práci a třeba se mi poštěstí. Večer je meet up lidí z couchsurfingu. To byl trapas.