Calgary, den první. Chci spát!

Nikdy se mě nikdo neptejte, jak krátká cesta vede k zastávce c-train Canyon Meadows od Danči a Alexovi. S kuframa jsme si v den příletu tak strašně zašli, že jsme se tomu ani nechtěli smát.

V c-trainu na mě spadl nějaký zfetovaný chlap. Prostě stojím a najednou mi padne k nohám. Všichni cestující se ohlíží, někteří vstávají a zkouší jeho tep. Je ok, dýchá. Necháváme ho tam ležet a vystupujeme.

V nákupním centru Chinook by měla být wifina, je to blízko k Canada service, kde získáme každý svůj SIN number potřebné k tomu, abychom tu mohli my imigranti vůbec fungovat. V Chinooku jsou i mobilní operátoři, blízko jsou banky a vše co potřebuju zařídit. Na úřadě za mnou stojí pravý Kanaďan. Tetování snad všude, fousy, kšiltovka. Tady se mi bude líbit. Fakt moc. Usmívá se na mě, možná proto, že ho pořád tak pozoruju. SIN number vyřízen, ptají se, zda mám dvojčata, kdesi cosi, příjmení matky, naštěstí vše rozumím. Spellování mého příjmení mně začíná bavit. EL-EJ-SÍ-EJČ-Í-EN-DÍ-ÁR-OU-VÍ-EJ! Do banky jdeme opět oba dva, obsluhuje nás Tony, který je z Británie a je tu teprve 3 roky. V bance jsme strávili strašně moc času! Zakládání účtů přicestovaných je o něco složitější. Nemáme vlastní adresu, telefon ani práci. Zasmáli jsme se kanadskému systému v bankách, ptal se nás, kde jsme všude cestovali, jak jsme se seznámili, co tu budeme dělat, jak dlouho tu jsme. I na úřadech se vás ptají jakoby měli zájem vás poznat. Tony nám doporučil mobilního operátora. Našli jsme nejbližší pobočku na internetu a vydali se tam. Na místě ani stopy po nějakém obchůdku či pobočce s operátorem. Takže míříme autobusem směr další nákupní centrum, kde seženeme číslo a kousek se dá i zařídit Alberta Health Care.

Autobusy tu fungují tak, že hodíš peníze do kasičky, když jsi rychlý, tak vlastně řidič nemá ani ponětí, kolik jsi do kasičky hodil. Takže jsem zbytečně dělala cavyky s tím, že nemám dostatek drobných. Už se stmívalo a na jasné červeně prozářené obloze směrem za mými zády jsem poprvé spatřila hory. Už jsem na těch horách chtěla být!

Ptám se operátora, jestli nabízí nějaké bydlení. Trošku jsem se přeřekla, zasmáli jsme se a už nám nabízí nějaké ty balíčky. Ptáme se všude možně a už přestávám únavou rozumět. Nevnímám. Jedeme spát, v Česku už se rozednívá a já musím být vzhůru.